Joao de Deus  /  Boží Jan

Odjíždíme z New Yorku a míříme k Rhinebecku do Omega institutu, cítím velké vzrušení, které se stupňuje s každým kilometrem. Čeká nás setkání s brazilským médiem a duchovním chirurgem Joao Teixerem de Faria, kterému v Brazílii dali jméno Joao de Deus. Mám nějaké informace od mé rodiny, která bydlí v Sao Paulo. Do Casa de Dom Inacio, v brazilské Abadiánii, kde Joao de Deus žije, zavítali totiž nedávno. Řekli mi, že Joao de Deus neumí číst ani psát, přesto tam léčí po mnoho let tisíce lidí, kteří za ním denně přijíždějí z celého světa. Léčí ZDARMA. Sám žije skromně a prostě. Vyšel z římskokatolické víry, ale v praxi následuje víru v pomoc a lásku k bližním podle pokynů duchovních světelných bytostí, které jej vedou.

„Já neuzdravuji nikoho. Bůh uzdravuje a jeho nekonečná dobrota umožňuje entitám léčit a je útěchou mým bratrům. Já jsem pouze nástroj božských rukou.“ Říká, že sám neléčí, je jen prostředníkem, poskytuje své tělo entitám, většinou duším zemřelých lékařů, které do něj vstupuji z boží vůle. Po celou dobu léčení je Joao de Deus v jakémsi transu a po skončení si nic nepamatuje. V Brazílii běžně provádí bezpečné fyzické otevřené operace bez umrtvení, bez větší bolesti a krvácení. Duchovní operace naopak probíhají bez fyzického kontaktu a jsou stejně účinné. Joao radí lidem brát i nadále léky předepsané lékaři. Pokud nemocný nemůže zvládnout cestu do Abadianie, pak ho Joao de Deus léčí prostřednictvím fotografie na dálku.

Úžasná krajina a příroda kolem Omega Institutu nás definitivně odvádí z doznívajícího ruchu New Yorku předchozích dní. Už vidím první postavičky lidí oblečených jen bílém. I Já a Jerry máme jen bílý oděv. Jedinou podmínku Joao de Deuse jsme tak dodrželi. Až později se dozvídáme, že je to proto, neboť barva bílá je čistá, s pozitivní energií, na kterou se mohou lehce napojit kladné spirity a energie.

Splynout s bílým nekonečně dlouhým proudem lidí ve mě probouzí pocit svátečnosti a respektu. Došli jsme konečně do obrovského bílého stanu obřích rozměrů. Tiše se usadíme v očekávání, co bude dál. Pozoruji příchozí všech věkových kategorií, různých národností, původu a vzezření. Někdo přišel ze zvědavosti, jiný pro spirituální probuzení, mnozí jako doprovod svých nemocných přátel nebo rodinných příslušníků, vidím lidi těžce nemocné, postižené i zcela nemobilní. V obrovském stanu je již více, než tisícovka lidí, ale je tu klid, téměř ticho, protkané zvláštní atmosférou lásky a obrovské víry a touhy žít. V pravém rohu je na zdi umístěn trojúhelník naděje, lásky a charity s obrázky svatých a lidé se u něj střídají se svými modlitbami a prosbami. Do proutěného koše vkládají fotografie těch, kteří potřebují pomoci na dálku. Často jsou jejich podobizny doplněny adresami a konkrétními prosbami. Obrovská energie emocí a přání se tu mísí se slzami v naprostém otevření se Bohu. Vidět takovou lásku je pro mě velmi silné a dojemné, nemohu udržet dojetí. Uvědomuji si, že když přijde nemoc, všechny ostatní touhy se zmenší. A stanou se nicotné. Zbyde jediné přání . Být zdravý.

Na improvizovaném pódiu se objeví milá žena. Její životní cesta vedoucí k Joao de Deus je fascinující. Stejně jako příběh ještě nedávno zaryté materialistky, která pracovala léta pro výzkum amerického NASA a slovo duchovno v ní vzbuzovalo více než pochybnosti. Její matka podlehla jednoho rána dlouhému boji s rakovinou. Tentýž den jí oznámil lékař, že nedávné testy potvrdily, že ona sama má dva zhoubné nádory. Měla štěstí v obrovském neštěstí, přítelkyně ji řekla o léčení Joao de Deus. Neměla už co ztratit a tak, ač na pochybách, odjela do Brazílie. Musela se do Abadiánie vrátit několikrát. Měla pevnou vůli, touhu žít a vytrvalost, i proto porazila rakovinu. Poznala spoustu neuvěřitelných uzdraveni, která se vzpírají jakémukoliv logickému vysvětlení. Zanechala své práce v USA, odstěhovala se do Brazílie a pomáhá v Casa de Dom Inacio při organizaci a péči o příchozí nemocné z celého světa. Díky ní a ostatním bylo možné zorganizovat setkání s Joao de Deus i na půdě USA. Po dobu návštěvy Omega institutu jsem slyšela více životních příběhů, které přivedly nemocné k silnému brazilskému spirituálnímu médiu.

Poté, co všechny zdraví a vítá sám Joao de Deus, nám jednomu po druhém sděluje, kdo půjde po obědě na spirituální operaci. Ve Spojených státech totiž fyzickou otevřenou operaci neprovádí. Jsem příjemně překvapena milým, obyčejným a skromným člověkem s dobráckýma výrazem.

Improvizovaná jídelna nabízí jednoduchou zeleninovou polévku, velké množství upravené zeleniny a rýži, což mi jako vegetariánce vyhovuje. Po jídle s Jerrym odpočíváme v útulné knihovně. Začetla jsem se na chvíli do knihy Celestinské proroctví a ztratila jsem tak pojem o čase.

Toto mentální zklidnění mi ulehčuje následující hromadnou meditaci, která se odvíjí v místnosti určené k léčení.

Klid, uvolnění, absolutní vyprázdnění mysli, láska a úplné otevření srdce usnadňuje meditaci, které přezdívají „sezení v proudu“. Joao de Deus je v místnosti přítomen také, je obklopen dalšími médii, v hlubokém transu dává k dispozici své tělo duchovním bytostem, které prostřednictvím něj mohou léčit všechny přítomné. Jakoby se, obrazně řečeno, otevírala střecha a k nám sestupují stovky duchovních entit. Nepotřebují instrukce, dokáží rozpoznat a najít nemoci u každého z nás.

Sedím uvolněná, s rukama položenýma na stehnech, s otevřenými dlaněmi a snažím se ochránit svou prázdnou mysl od každé příchozí myšlenky. Ta atmosféra, energie kolem a můj neobvyklý pocit uvnitř jsou asi příčinou toho, že mi po tváři stékají slzy, cítím to jako uvolnění a štěstí, myslím ale, že žádná slova nejsou pro onen stav dosti výstižná. Něco se děje v mém břiše. Není to přímo bolest. Na malou chvíli cítím paniku. Co to je? Trvá to jen okamžik, ale je velmi intenzivní. Vše je v pořádku a s otevřeným srdcem děkuji. S pocitem lehkosti a míru pomalu opouštíme místnost.

Všichni jsme informováni, jak se chovat dalších sedm dní po duchovní operaci. Pití požehnané vody, vděčnost v srdci, modlení k entitám, které během sedmi dní odstraní neviditelné pooperační stehy a spaní v bílém oblečení, to jsou některé rady organizátorů. Dalších čtyřicet dní vyžaduje další drobná omezení.

Hloučky lidí, sdělující si zážitky, řídnou. Omega institut se vzdaluje z dohledu i mně a Jerrymu. Odjíždíme na nedaleký hotel. Odpočíváme a přemýšlíme o slovech Joao de Deus, který říká, že všechna onemocnění mají kořeny v mysli a cestu ven si razí v podobě fyzických příznaků a nemocí. Rakovina je klasickým příkladem. Pokud nezměníme mysl, jakákoliv duchovní pomoc i pomoc klasické medicíny jsou jen dočasné. Duchovní léčení začíná v mysli a vyžaduje čas. Až poté se může uzdravit tělo. Brazilští duchovní léčitelé věří, že lidské bytosti mohou zažít spontánní vyléčení, pokud jsou jejich karmické dluhy vypořádány. Věří v příčinu a účinek. Věří, že pokud někomu ublížíme, negativní energie se nám vrátí jako bumerang. Pozitivním jednáním a myšlením se zjemňují i energie každého z nás, temno usídlené v zákoutích duše se rozpustí, světlo se stane jasnější, stejně jako naroste naše schopnost milovat, ucítíme hluboký mír v duši.

„Pro ty, kdo věří není třeba slov. Pro ty kdo nevěří , slova neexistují “ St.Ignatius