Umělá náhražka krve Polyheme byla testována na pacientech v USA, kteří dali souhlas již před rokem 2000. Byli to nemocní lidé, většinou s historií aneurysmu. Pro vysoké procento úmrtnosti po aplikaci umělé krve bylo testování zastaveno. Další pokusy s umělou krví byly provedeny se schválením americké FDA, obdoby českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jejich vyhodnocení na velkou úmrtnost ale neukazuje.

Rozhodně jsou výsledky testů Polyheme, krevní náhražky, příliš kontraverzní na běžné použití v americké nemocniční praxi.

V JAR byla podobná syntetická náhražka krve Hemopure povolena k použití v medicínské praxi v roce 2001. Ve Švýcarsku byla aplikována obdoba s názvem PFCs, ve Švédsku zase HBOCs.

Umělé krevní náhražky nepotřebují chladit v lednici jako krev přírodní, je možné je použít kdykoliv během jednoho roku, zatímco krev je použitelná něco málo přes měsíc. Syntetická krev dokáže také nést kyslík do tkání a je vhodná pro nositele jakékoliv krevní skupiny, rovněž nepřenáší nakažlivé nemoci.

Tyto a další výhody umělé krve jsou lákavé, ale pochybnosti o bezpečnosti, vedlejších účincích a riziku zatím staví nad použitím syntetické krve v masovém měřítku obrovský otazník.