Umělá barviva nemají v potravinách co dělat, přesto je dobarvována mouka, bonbóny, nápoje, sportovní nápoje, pečivo, sušenky, brambůrky, cukroví, zmrzliny, arašídové máslo, sýry, salátové zálivky, cereálie, instantní polévky, to je jen malý výčet pro ilustraci. Barveny jsou téměř všechny zpracované potraviny. Etikety s informacemi o přidaných barvivech na obalech potravin jsou nepřesné a neúplné, je tedy těžké určit, kolik umělých barviv jsme zkonzumovali. Smutné je, že umělá barviva jsou ve velkém množství přidávána i do potravin pro děti.

Často je hyperaktivita a neschopnost soustředit se u dětí způsobena nadměrným denním přísunem dobarvovaných potravin. Bohužel jsou potravinářské barvy spojeny s defekty chování, vrozenými vadami, alergiemi a nádory.

Jak se vyhnout barvivům v potravě? Patrně to není v naší „přiotrávené“ době možné zcela. Nákup kvalitních surovin jako je přírodní nebarvená mouka z bio obchodu, žitný kvásek a další, spolu s domácím pečením, je jednou z možností jak se vyhnout barvičkám. Stejně tak každodenní konzumace nezpracované syrové zeleniny a ovoce ukazuje cestu ke zdraví. Pokud kupujete zpracované potraviny, pak máte jistotu jen u těch, u kterých výrobce doslovně uvádí, že nebylo použito umělých barviv ani chemických konzervantů.

Zkusme začít třeba teď na Velikonoce a upéct domácí poctivé pečivo a nabarvit vajíčka přírodními barvivy. Od pradávna se na velikonoční kraslice používal vývar ze slupek žluté a červené cibule, vývar z kávy, silného černého čaje, červené řepy a špenátu v kombinaci s otisky lístků rostlinek, omotaného provázku a podobně.